Hmi Když mlžný závoj slunce zdvíhá,
když začín Emi á tam nový d Hmi en,
nejhezčí, už jak to bývá,
ze všech d Emi ívek Julli Hmi anne.
Popsat vám ji lze jen stěží,
slovník můj má málo slov,
její krásu hory střeží,
spatřit ji je smrti lov.
®: Když se b G ílý m A ěsíc d D ívá, krade st G ín n A ad krajin D ou,
v F# ycház Hmi í ta, co je vílou, jméno m Emi á, jméno m F# á, ó, Julli G ann Hmi e.
Kdo se dá tou zrádnou cestou,
její hlas kdo chtěl by znát,
ať se smíří s pravdou prostou,
se smrtí že jde si hrát.
Supí křídla koncert hrají,
kořist příští čekají,
kostí pár se v prachu válí,
slunce žár, žár je vybělí.
®:
Zakletou je paní bílou
bez hradů a bez moci,
přes den paní, v noci vílou,
těžko jí pomoci.
Jenom přítel s čistou duší
supů bát se nemusí,
kdo se zná, ten ať to zkusí,
kdo se zná, kdo se zná, jen kdo se zná.
®: