Selfbrush

Yogi

obloha ztichla
dokonce slyším
i všechny ty hluchoněmé hvězdy dýchat
dovnitř a ven
zdá se,
že v celém vesmíru nezbyl nikdo
krom mě

tak si tak sám bloudím galaxiemi
se spoustou lásky a rozdávání
ale nikam, kam ji uložit
jen ty pokažený satelity
a vraky vesmírných lodí
společnost mi dělají

a celý ten prostor se do mě roluje
a celý ten prostor se roluje

do mě
jako koberec
a polyká mě
pokud nebylo začátku
nebude ani konce
celý vesmír se točí
vláčí nás s sebou
a my nemáme šanci se z toho
vyvléknout