Sestry Steinovy

Slepá jsem bledá a mlčící
rukama do oken bušim
v nehybnym pokoji na poplach bijící
zradu svý duše zas tušim

Má duše ty neposloucháš!
Že ty máš období vzdoru?
A tak každej den bezmocně řítim se k peřejím
na tom svym děravym voru