Slaďo

Večer

Večerní hvězda světlo unáší
a s chodníkú vztráci se každej stín
s prúvodem výkřikú
podivnejch vandráku
co pokouší se ješte tvořit sviet

Pslední slova vplouvají do duše
kde vzápětí strácí sa v spleti vět
v síti názorú z říše bez tvaru
pokouší se ještě vrátit zpiet

Kolik řečí kolik slov
člověk v sobie nosí
když noční ulicí domú se vrací
kolik lidí kolik tváří
patří k nemu pak na polštáři
na polštáři

Co zústane a co se atratí
kdyžbílá v červenou když se změní
možná stáva se sám sebou samím
s krokmi kdiž je sliší že se blíží
vzácnou strávit chvíli
vzácnou strávit chvíli

vchází anděl mlčení