capo 3
Dej nám déšť Pane, obilí a réva suchem hynou,
dej nám déšť, dej nám déšť dej nám déšť pro květy jabloní.
Dej nám déšť Pane žhavé slunce visí nad krajinou,
dej nám déšť, dej nám déšť dej nám déšť ať studny naplní.
A Hlína je vyschlá jako troud a pluhem vůbec nejde hnout,
z pouště vzduch jako horký měch, dobytek hyne po stádech,
ticho jde zemí zmrtvělou, když tu někde v dálce zahřmělo. A G A
Zved se A vítr G , A přivál mrak G ,
A já cítím vodu G , A je to tak, G A
už se A blíží (Haleluja)
už se A blíží (Haleluja)
už se A blíží (Haleluja)
už se blíží a náhle
je tu déšť (díky Pane) voda kolem F#mi nás E krásně A šustí,
je tu A déšť, je tu Hmi7 déšť,
je tu A vlá D ha A shůry E sesla A ná D , A jé
je tu déšť (díky Pane) polykáme vyprahlými ústy,
je tu déšť, je tu déšť, je tu spása, pomoc, záchrana.
1.Pršelo den a pršelo noc a čeho bylo málo, je najednou moc
s nebe se táhnou provazy vod, všechno živé prchá jako o závod
utíká zvěř i lidé z měst, déšť není spása - je to trest!
Za to, že jsme slepí a že jsme hluší
máme plné sklepy, prázdnou duši
a pořád prší (haleluja) voda stoupá (haleluja)
celou noc (haleluja) celý den (haleluja) - a náhle -
®: Je tu loď (díky Noe) nedaleko nás se klidně houpá
je tu loď, je tu loď, je tu krásná archa dřevěná
je tu loď (díky Noe) voda může dál klidně stoupat
je tu loď, je tu loď, je tu bárka z cedrů stlučená.
2.Trvala plavba čtyřicet dní, konečne nadešel poslední
opadly vody, zjevil se svět, Noe má právě šest set let
na zemi zavlád ruch a shon a je tu rázem Babylon
zmatení jazyků, zmatení hlav
od pólu k rovníku napjatý stav
přijde válka (haleluja) po ní druhá (haleluja)
pak zas déšť (haleluja) a po něm duha (haleluja) se zvedne -
®: jako štít (štít Pane) na nebi se sedm barev klene,
je to štít, je to štít, je to dávné smlouvy stvrzení.
Nech nás žít Pane, odpusť této zemi poraněné.
Přece A víš, přece Hmi7 víš, přece A víš,
D že se A lidé E nezmě A ní. (nech nás žít)