Synkopy

Měsíc měl dnes pernou stráž,

hlídal můj sen o lesní víle.

Lehounká jak pápěří,

vznáší se vůkol břízy bílé.



Kraj šel spát, zpěv ptáků ztich,

jen s lístky bříz si vánek hrál.

Já šel jsem blíž ač strach mnou třás,

já v houští skryt bez dechu stál.



Pak vystoupil jsem z bodláčí,

pálil mě šrám, já trnům zpíval.

Planou růži jsem jí dal,

v tu chvíli nám jen slavík zpíval.



Když věžní zvon bil právě půl,

tak měsíc zhas, jak v lampách proud.

Z víly náhle kámen byl,

já ráno z něj její sochu vytesal.