Synkopy

Ach. To byl zase jednou divnej čas,

pražilo slunko, pálil mráz

a naší bábě zšedl hlas,

já měl to štěstí potkat Vás.



Z mých známých už každý tuší,

že já jsem v tom až po uši,

a když se to nesluší,

Vás přirovnávám k Venuši.



Venuše Věstonická,

můj byt je jako klícka,

nechci v něm déle žíti sám.

Nad městem hrad se tyčí,

tadyto těmi klíči

ti k němu bránu odmykám



Mám ještě lesy zámecký,

na hony mám psy lovecký.

V zámecký kapli hraje beat,

řekni a můžeš všechno mít.



Ta slečna Věstonická

však není romantická,

asi mě vůbec nevnímá.

Neřekla ani slova,

já abych hledal znova

dívku, co pochopení má.