Tereza Kerndlová

Snad nevážíš tmu
Vždyť světlo více snahy má
Už nevěřím snům
Tvou cestu k té mé zavírám
Já prbudím den
Mou nabídku tu vem si
Vím takový nejsi
Že nevěříš v nás

Jak zpomalí děj
Když pohled tvůj mně nevnímá
Ty uvěříš v něj
To vím i já
ZAs probudím den
Kde rozplívaj se stíny
Tvé oči se mílí
Už nechtěj ho znát

Tys nasytil tmu
Cso stále tvoji duši má
A zapálíš den
Kterým jsem já
Když zabolí sen
Tak jitro bolest střídá
To nestihneš je nty sám
A musíš boj vzdát

Záplavou jemných rtů
Vím, já utopi se chci
Pod tíhou něžných polibků
A nepočítat dny
Lásko má znám květ
Jenž tvou vůni má
Zahalím se jen tvou vůní
Jsem tu tak jak jen ty mě znáš
Srdce v dlaních má máš

Tvé tempo už tě zná
A čas tváj načítá
Tvé dny já hlídám
A bojím se ztrát
Jen srdce slavě zní
A tep se tak střídá
Z ohně je dý
Boří se hráz

Záplavou jemných rtů
Vím, já utopi se chci
Pod tíhou něžných polibků
A nepočítat dny
Lásko má znám květ
Jenž tvou vůni má
Zahalím se jen tvou vůní
Jsem tu tak jak jen ty mě znáš
Srdce v dlaních má máš