Tomáš Klus

Uprostřed věty se zastavil čas,
už nikdo neposlouchá
Skrz prolomenou hráz
valí se zapomnění

Je to právě ta, ryzí,
když stýská se mi
Na zemi valí se,
pak zmizí,
důvěrná i cizí,
nepolapitelná


Už dávno, né nevinná,
spěchá, průvodem
Už dávno, né jenom má
Skrze světy mi proletí tělem
a já, celý v polospánku,
jen nepoznán nikým a nehledám
Mám na kahánku

Uprostřed věty se zastavil čas,
už nikdo nedopoví
Skrz prolomenou hráz
valí se nepoznání

Už dávno, né nevinná,
spěchá, průvodem
Už dávno, né jenom má
Skrze světy mi proletí tělem