Tomáš Klus

Soběc


Jednotkou doteku je něha
Nitkami cév proudí krev
S výčitkami
To zase k jiné múze lehám
Múzy, víno, zpěv
Pořád ten pocit, že něco uniká mi

Ženu se, žením, ženám žehrám
Že žádná není ta
Která pro mě je tu
Po nocích všechny svádím ke hrám
Co já se nalítám
Co já srdcí popletu

Boží mlýny jsou výmyslem pro bojácné
A mnozí z nás se tím nechali zastrašit
Rozdat se druhým je legrační a vzácné
Celý život v jednom těle musíme si vystačit

Jsem prostý tvor z masa a kostí
Časem okorám a zkřehnu
Smířený se vším, jen ne s pomíjivostí
Upíšu se peklu a už se odtud nehnu

Hostím v putyce bílé myšky
Ležíc pod stolem
Chlapů od lopat
Největší furiant této zeměpisné šířky
Povahou golem
Po mě ať potopa

Boží mlýny jsou výmyslem pro bojácné
A mnozí z nás se tím nechali zastrašit
Milovat z lásky je legrační a vzácné
Celý život v jednom těle musíme si vystačit

Hledal jsem v knihách svoji lepší stránku
A zvracel svědomí
Do záchodové mísy
Na rohu ulice nechám svou tělesnou schránku
Padá stín na domy
Já čekám na dopisy

Od tebe tam z nejvyššího místa
Modlitbu hledá zarytý ateista

Vzplane-li nebe, popel padne na víru
A Piláti si zase budou mýt ruce
Ačkoliv stojím, visím hlavou do vesmíru
A duši vypustím až sedmý den po záruce

Boží mlýny jsou výmyslem pro bojácné
A mnozí z nás se tím nechali zastrašit
Rozdat se druhým je legrační a vzácné
Celý život v jednom těle musíme si vystačit

Anděl je skoupý na polibky
Však jeho pohled cítím na zátylku
Až bude nejhůř, zatáhne za záchranné nitky
Vzpamatuj se, člověče, a odpočiň si chvilku

Boží mlýny jsou výmyslem pro bojácné
A mnozí z nás se tím nechali zastrašit
Rozdat se druhým je legrační a vzácné
Celý život v jednom těle a nejde vyskočit