Tomáš Klus

Do řádků Tvých řas
Ti pozpátku napíšu ze snů vzkaz
Do všech Tvých částí do peřin
Pak Vesmír vejde vesmír.

A my vystoupáme výš
Nad střechy paneláků
A až budem k sobě blíže
z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
a do odkrytých písmen
můžem pomalu se vkrást
nejistým krokem nad propast

Pod kůži do tepen
se vpíjím a tuším že musím ven
skrz hloubku ran pak vyprchám
Tvůj vesmír vejde ve smír

A my vystoupáme výš
nad střechy paneláků
a až budem k sobě blíže
z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
a do odkrytých písmen
můžem pomalu se vkrást
nejistým krokem nad propast

A my vystoupáme výš

Jsi bezbřehá řeka v Tvých peřejích tonu bez dechu
A tam kde do moře vtékáš nás necháš utonout
Jak dva vojáčky z cínu v útrobách veleryb
Hledíme na hladinu a ještě na vteřinu

Vystoupáme výš
nad střechy paneláků
a až budem k sobě blíže
z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
a do odkrytých písmen
můžem pomalu se vkrást
nejistým krokem nad propast

Ve smíru teď unikám
Na půl cesty k Tobě křičím
Do ticha