Törr

Přes propast času do životů dávno minulých
prozřetelnost sama velí vejít dál navzdory věkuů putování věčností
stopy života vítr odvál tak se tam vracím pořád sám
nad obzorem záhad co co rád mám tajemství mrtvých duší znám
obraz jejich bytí v sobě mám

Tvá duše je z vyvolenejch životy se navěky změní
a v tváři vrásek přibývá uprostřed osudů mých
se stále něco mění a síly navždy ubývá
vracím se tam pořád sám a sám nad obzorem záhad co rád mám
tajemství mrtvých duší znám
odraz jejich bytí v sobě mám

Nekonečná touha najít v sobě zapomnění
pramení v dávnýcxh myšlenkách nevědomost skutků který něco změní
provází nás na cestách chci se tam vrátit stále dál
nad obzorem záhad co rád mám tajemství duší dávno znám
jejich obrazy v sobě mám