UDG

Nečitelný policejní román

Geometrií města vede mě
stále stejná cesta
Na místa která už znám ( na místa která už nám )

Jsem obsahem sebe
neobsahem tebe.
Na dosah nebe se nerozlévám.

Ohmatám své ruce, ohmatám,
ohmatám své ruce, ohmatám,
srdce.

A ty, a ty, a ty
mi říkáš že ti pravda dochází v objetí.
A ty, a ty, a ty
že každá dochází jen se souhlasem obětí.

Dopředu kalendářem zalistuju,
někoho dopíšu do seznamu jmen,
má-li to znamenat že, že existuju,
má-li to znamenat že, že, že, že jsem.

Dopředu kalendářem zalistuju,
někoho dopíšu do seznamu jmen,
má-li to znamenat že, že existuju,
má-li to znamenat že, že, že, že jsem.

Ohmatám své ruce, ohmatám,
ohmatám své ruce, ohmatám,
srdce.

Zalistuju do seznamu jmen,
že existuju,
že jsem.

A ty, a ty, a ty,
chtěla bys listovat
a musíš číst.
A ty, a ty, a ty,
jsi jako předmluva,
jak první list.

Jsem nečitelný policejní román.
Knížka sníš, usínáš s objetím.
Ve vlastních dějích duplikován,
prach co je současně obětí.

Jsem nečitelný policejní román.
Knížka sníš, usínáš s objetím.
Ve vlastních dějích duplikován,
prach co je současně obětí.

Dopředu kalendářem zalistuju,
někoho dopíšu do seznamu jmen,
má-li to znamenat že, že existuju,
má-li to znamenat že, že, že, že jsem.

Dopředu kalendářem zalistuju,
někoho dopíšu do seznamu jmen,
má-li to znamenat že, že existuju,
má-li to znamenat že, že, že, že jsem.