Václav Koubek

Když vyjdu z domu dřív než bych měl
když se mi v chůzi ještě sen zdá
tu se mi v chůzi zjeví svůdná gazela
ač chodím skrytě co nejblíž zdi
ta gazela mne zmerčí vždycky osloví
nekaboň se jsem tu přece já
pak smyslně mrkne dá mi rámě
vede se mne městem blaženě hýká
jak nám to sluší když jsme sami dva

Když jedu vozem víc než bych měl
když silnici tiskne mezi ramena
tu vám se mi zjeví svůdná gazela
předjíždí tajně vždycky zprava
vycení zuby ležérně dodá
co ty na to kdybych byla tvá
pak okénkem se vtáhne vedle si sedne
maluje si pysky zdvíhá kolen
jak nám to sluší když jsme sami dva

Když škudlím peníz víc než bych měl
když každá nula je víc nežli já
tu vám se mi zjeví svůdná gazela
kopcuje zmrzlinu pásovým bagrem
pak do ní skáče z věže kostela
co jiný tutlá hlasitě troubí
obavy si nikdy z ničeho nedělá
ten kdo smutní tomu rámě dá