Václav Neckář

^C Kdo ví kde ^G odpočívá N ^Ami autilus
^C Kdo ví kde ^G skončil svou dlou ^F hou pouť
^Emi Kdo ví kde ^G naposl ^Ami edy se potopil
^Emi A nikdy víck ^D rát už n ^Ami evyplul.


^C Maelstrćm jej h ^G ýčká ve svém n ^Ami áručí
^C A v něm ^G plnou z ^F ázraků
^Emi Kapitán ^G Nemo ^Ami když mi poručí
^Emi Já vidím d ^D o lidí jak d ^Ami o vraků.


^C Vidím na tisíc v ^G zdálených p ^Ami okladů
^C Které jen ^G stěží někdo ^F vyloví
^Emi Leží tam v t ^G roskách st ^Ami ranou pohledů
^Emi Na místech o ^D kterých se ni ^Ami kdo nedoví.


^C V hloubkách kde může ^G plout jen N ^Ami autilus
^C Dvacet tisíc ^G mil pod mořem ^F myšlení
^Emi Je to pohled který ^G těžko n ^Ami ěkdo docení.


^C Na den tak ^G vypůjčit si ^Ami Nautilus
^C Stačím je v ^G šechny ještě z ^F achránit
^Emi A očistit od c ^G haluh a o ^Ami d medúz
^Emi Pach chobotnic a n ^D ánosy b ^Ami ahna z nich odstranit.


^C A vzít i tu t ^G rubku stříbrem k ^Ami ovanou
^C A víko k ^G líčkem písní o ^F demknout
^Emi Rozdávat l ^G ásku u ^Ami vnitř schovanou
^Emi Až do dna a p ^D otom zase d ^Ami ál plout.


Křížem krážem
^C Vyrvat času v ^G šechno co nám z ^F atajil
^Emi Najít staré ^G mapy b ^Ami ez nichž se nevyznáš
^Emi Tam v krajinách s ^D vého m ^Ami ozku na chodbách žil.


^C A tak jen ^G Nemo řídil N ^Ami autilus
^C Špatné i zlé p ^G ohřbít v ^F e vlnách
^Emi A nechat m ^G ořský p ^Ami roud aby je navždy splách´.


^C A vzít z nich ^G věci lidem ^Ami potřebné
^C Jen soudek s d ^G obrým vínem h ^F loubavým
^Emi Jen smích pro ^G malé d ^Ami ěti nezbedné
^Emi Pro které to v ^D lastně v ^Ami šechno vyprávím.


^C Stačí jen z ^G novu najít N ^Ami autilus
^C A přístav k ^G terý opět o ^F pustí
^Emi Tajuplný o ^G strov le ^Ami ží v každém z nás
^Emi A pan Jules V ^D erne mi to ji ^Ami stojistě odpustí.