Václav Neckář

^A Protože ^F#mi všechno z velké ^Hmi výšky ^E splývá,
^A je na tom ^F#mi bezpochyby ^D krásně ^E pták,
^F#mi na tvářích ^G slzy nevidí,
^F#mi nikdo ho ^G smíchem nešidí,
^Emi nečeká ^F pranic od lidí a ^E zpívá, zpí ^E5+ vá.


^A Tajně si ^f#mi na zahradě ^Hmi létat ^E zkouším,
^A zatím jsem ^F#mi zvládnul jenom ^Hmi volný ^E pád,
^A přeletět ^A7 smutek můj se ^D vůbec nepo ^Dmi kouším,
^A ač chtěl bych ^F#mi sbohem smutku
^D z výšky ^E dát a ^A rád.

(+ ½ tónu)

Rec.:
Každej to zkouší, každej chce utéct z toho,
co ho vobklopuje někam, někam vysoko.
Vysoko, aby se na ty druhý mohl dívat z vejšky.
Já to taky zkouším abych se nevodlišoval.
Zkouším to, i když, i když mi to moc nejde,
i když si myslím, že je to zbytečný, přesto...

Tajně si na zahradě létat zkouším,
zatím jsem zvládnul jenom volný pád,
přeletět smutek můj se vůbec nepokouším,
ač chtěl bych sbohem smutku z výšky dát a rád.