E Přepadnul jsem zrána voboru
F# se svým nožem kapesním,
H z kraje jsem se dostal do sporu
E s vrchním panem nadlesním.
E Že prej tím svým rycím náčiním
F# v jehličnatým porostu,
A nedozírný E škody učiním,
H7 což poznám až doros E tu.
A Že prej jsem G#mi škodná,
A tak buď tak E hodná
a F#mi další sloce H7 svojí víru E dej. C7
(o ½-tónu vyššie)
Pravda, měl jsem totiž v úmyslu tomu ránu do věna
vrejt do kůry spoustu nesmyslů a tvý jméno zejména.
Vyrovnaný řad modřínů, potok, mech a jeleni,
byli svědky mýho zločinu, ať už nikdo nezmění.
Že prej jsem škodná, tak buď tak hodná
a další sloce svojí víru dej.
(o ďalší ½ tón vyššie)
Nadlesní strh flintu z ramene, že trest hnedka vykoná,
a že srdce svý měl z kamene, za hrou spadla vopona.
Voborou se nesla vozvěna, vracela se vod skály,
kvůli tvýmu jménu zejména lesem rány houkaly.
Že prej jsem škodná, tak buď tak hodná
a další sloce svojí víru dej.
(ešte o ½-tónu vyššie)
A utíkal jsem kvapem přímo sem zničenej tím bezprávím,
nadlesnímu plách jsem před nosem, přesně jak ti vyprávím.
Teď tu stojím málem bez dechu konečně však z dostřelu.
Tak poskytni štvanci útěchu, dopřej mu pár pocelů.
Že prej jsem škodná, tak buď tak hodná
a všem mým slokám svojí víru dej.
Václav Neckář
