Václav Neckář

Znám kout, tam je louka a na louce tůň
a stáj, odkud kouká a řehtá se kůň
a sůva tam houká a hedvábnou tmou
ta louka si brouká tu mou.


V hrstích mám koltů pár,
ze tmy smrt na mne zuby cení,
banditi nocí jdou krást,
taky snad račte znát
tyhle příběhy vážení,
i vám jednou bylo sedmnáct.


Stan mám vedle ranča, kde chodí jak páv
můj bůh jménem Anča, co do ní jsem paf.
Když spím, slyším v ranču houf Komančů výt
a sám jdu se pro Anču bít.

V hrstích mám koltů pár,
ze tmy smrt na mne zuby cení,
banditi nocí jdou krást,
taky snad račte znát
tyhle příběhy vážení,
i vám jednou bylo sedmnáct.

Znám kout, tam je louka a říčka a háj
a písek jak mouka a rybářskej ráj
a sůva tam houká a hedvábnou tmou
ta louka si brouká tu mou.

V hrstích mám koltů pár,
ze tmy smrt na mne zuby cení,
banditi nocí jdou krást,
taky snad račte znát
tyhle příběhy vážení,
i vám jednou bylo sedmnáct.
I vám jednou
bylo sedmnáct.