Veronika:
R:Vsechno se hrouti,
svet neni jen o nas dvou.
Kazdej svy problemy ma,
tihu v srdci svou.
A pak kdyz prijde krasna chvile jedenkrat,
mas pocit najednou, ze tak vse pujde dal.
Kasha:
Stojim v desti na moste a ptam se byt ci nebyt,
zit ci nezit, jit ci nejit, co, tak co.
Mam paranoju, smutek, stihu,
rad bych utek tomu stinu k tou svymu,
ale nemam silu.
Bohuzel, poroucim se koncim,
pluju do koncin loucim se s benzinem a louci
Veci se ubiraji spatnym smerem,
nespadly z nebe.
Vzali mi sama sebe a ted mi rikaj,
tak se seber.
Ma duse se hrouti,
hrouti se jako pri pouti pousti,
cerny vrany uz kolem me davno nekrouzi,
ale sedaj na me,
chtej me videt na dne,
chtej me srazit,
ranni vranni vrazi.
Mam schizu, od jisty doby citim srdce tihu
srdce bidu k mymu svetu zdrcenymu
Ztezi se dostanem nekam
s ubohou lidskou povahou
S povahou rekou cinu a vodopadem slibu
Proc nicime planety, kdyz kolem sebe kopeme
Proc my srdce bije pro tebe kdyz tvoje pro me ne
Proc pohledy tech zmarenych nadeji, tak zle jsou
A proc hledam veci tam, kde davno nejsou
Veronika:
Na nasi mysli projevi se smutek zal
Kolem nas krouzi snad tisice cernych vran
Problemy porad jsou a budou stale dal
Hlavne ne vlastni vinnou to uz by nemoh dal
R:
Vsechno se hrouti,
svet neni jen o nas dvou.
Kazdej svy problemy ma,
tihu v srdci svou.
A pak kdyz prijde krasna chvile jedenkrat,
mas pocit najednou, ze tak vse pujde dal.
Kasha:
Nadeje zhasly,
tvuj obraz visi na zdi
Mizi vazby,
vyvstavaji otazky.
Kam zmizela touha,
ambice a pocta.
Proc se citim jako troska
A unikam do stran.
Jako bych byl z vosku,
a mel prave rostat.
Jako by me sledovala hrozne jedovata kobra,
mas pravdu mel bych se prestat litovat,
vytrvat v tom, co delam
A dobyvat, co nemam
Jenze to, co delam, nikam nevede
A jak dobyvat neco, co je utopeno tri sta metru po ledem
Nevim sam,
proto velim stat.
Nechci se jim smat.
Presto nevim, jestli se vyznam.
V tom, co je zlo a co je dobro..
Co je zlato, co je hovno
CO je vrchol, co je dno
Muzu takhle rozebirat veci,kolik budu chtit
Ale musim se zastavit,
uz musim jit.
R:Vsechno se hrouti,
svet neni jen o nas dvou.
Kazdej svy problemy ma,
tihu v srdci svou.
A pak kdyz prijde krasna chvile jedenkrat,
mas pocit najednou, ze tak vse pujde dal.
R:Vsechno se hrouti,
svet neni jen o nas dvou.
Kazdej svy problemy ma,
tihu v srdci svou.
A pak kdyz prijde krasna chvile jedenkrat,
mas pocit najednou, ze tak vse pujde dal.
Kasha:
Stojim v desti na moste a ptam se byt ci nebyt,
zit ci nezit, jit ci nejit, co, tak co.
Mam paranoju, smutek, stihu,
rad bych utek tomu stinu k tou svymu,
ale nemam silu.
Bohuzel, poroucim se koncim,
pluju do koncin loucim se s benzinem a louci
Veci se ubiraji spatnym smerem,
nespadly z nebe.
Vzali mi sama sebe a ted mi rikaj,
tak se seber.
Ma duse se hrouti,
hrouti se jako pri pouti pousti,
cerny vrany uz kolem me davno nekrouzi,
ale sedaj na me,
chtej me videt na dne,
chtej me srazit,
ranni vranni vrazi.
Mam schizu, od jisty doby citim srdce tihu
srdce bidu k mymu svetu zdrcenymu
Ztezi se dostanem nekam
s ubohou lidskou povahou
S povahou rekou cinu a vodopadem slibu
Proc nicime planety, kdyz kolem sebe kopeme
Proc my srdce bije pro tebe kdyz tvoje pro me ne
Proc pohledy tech zmarenych nadeji, tak zle jsou
A proc hledam veci tam, kde davno nejsou
Veronika:
Na nasi mysli projevi se smutek zal
Kolem nas krouzi snad tisice cernych vran
Problemy porad jsou a budou stale dal
Hlavne ne vlastni vinnou to uz by nemoh dal
R:
Vsechno se hrouti,
svet neni jen o nas dvou.
Kazdej svy problemy ma,
tihu v srdci svou.
A pak kdyz prijde krasna chvile jedenkrat,
mas pocit najednou, ze tak vse pujde dal.
Kasha:
Nadeje zhasly,
tvuj obraz visi na zdi
Mizi vazby,
vyvstavaji otazky.
Kam zmizela touha,
ambice a pocta.
Proc se citim jako troska
A unikam do stran.
Jako bych byl z vosku,
a mel prave rostat.
Jako by me sledovala hrozne jedovata kobra,
mas pravdu mel bych se prestat litovat,
vytrvat v tom, co delam
A dobyvat, co nemam
Jenze to, co delam, nikam nevede
A jak dobyvat neco, co je utopeno tri sta metru po ledem
Nevim sam,
proto velim stat.
Nechci se jim smat.
Presto nevim, jestli se vyznam.
V tom, co je zlo a co je dobro..
Co je zlato, co je hovno
CO je vrchol, co je dno
Muzu takhle rozebirat veci,kolik budu chtit
Ale musim se zastavit,
uz musim jit.
R:Vsechno se hrouti,
svet neni jen o nas dvou.
Kazdej svy problemy ma,
tihu v srdci svou.
A pak kdyz prijde krasna chvile jedenkrat,
mas pocit najednou, ze tak vse pujde dal.