A Narezlá E hudba vodovodní F#mi trubky
D tvou hlavu F#mi zlehka za Hmi plní E
A až přijdeš E jednou na jedno F#mi hubky
D pokterých i můj F#mi kocour zavr Hmi ní. E
Můžeme se mít trochu rádi
a po tý kráse jen tak snít
až přídeš jednou na jednohubky
naplníme štěstím celý byt.
Tak tu sedím hodiny letí
domovník vrata zamyká
můj šarm - hromádka smetí
o patro níž kohoutek zavzlyká.
Tak tu sedím hodiny letí
prostřený stůl jen si brát
zhrzená touha svátek světí
co dělat - jen se nedat zmást.
Až příště půjdeš na jednohubky
nedej na to co o mně říkají
jsou to jen řeči závistivý tetky
nedej na to oslice jen hýkají.
Až příště půjdeš na jednohubky
po kterých i můj kocour zavrní
nedej na to co ti o mně řekly
nenalezneš utrápený stvoření.
Vladimír Mišík
