Řek jsem si tuhle: Dáš si práci a napíšeš pár velkejch slov,
Dřív než tě bafnou funebráci a vodlifrujou na krchov.
Prolez jsem všecky knižní sklady, pár slov si vopsal, pár jich škrt,
Až zbyly tři bez větší vady a to jsou život, láska, smrt.
Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím,
Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím.
Nebo jak lačná moucha v Mléčné dráze, nebo jak boxer v provazech,
Nebo jak saze v noční Praze, nebo jak básník v obrazech.
Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím,
Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím.
Tak jsem poslouchal, co se říká a snažil jsem se nepropást,
Ty slova, kterejch se to týká a to jsou žrádlo, ženský, chlast.
Dřív než tě bafnou funebráci a vodlifrujou na krchov.
Prolez jsem všecky knižní sklady, pár slov si vopsal, pár jich škrt,
Až zbyly tři bez větší vady a to jsou život, láska, smrt.
Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím,
Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím.
Nebo jak lačná moucha v Mléčné dráze, nebo jak boxer v provazech,
Nebo jak saze v noční Praze, nebo jak básník v obrazech.
Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím,
Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím.
Tak jsem poslouchal, co se říká a snažil jsem se nepropást,
Ty slova, kterejch se to týká a to jsou žrádlo, ženský, chlast.