H
No tak E spusť Darta H ňane, ty přece E nemíváš oči H slané
pojďme E odvedu tě H ránem E zpátky A do Tvých hez E kých A dnů.
H Mně taký E každý hned všechno H věří, řekl a E hladinu vítr H zčeřil
ale nikde E mu nevykouklo H peří, E to bych A těžko pře E hlí A dnul.
H , D
Chceš spasit svět, smál se ten blázen, vždyť to je jenom prázdná fráze,
cožpak jde vůbec něco snáze, ále kdež.
Stejně vlny prorvou hráze a květy mrazem ztuhnou rázem,
a tobě bude i v té zkáze, jak chceš.
H , D
A , C , E
Kdo by A nezatoužil E stát se, na pár A chvil mocným E vládcem,
když jde A vratce cestou E z práce kolem D velkých stavení.
A nebo A být čaro E dějem, proměnit A zlého Lako E stěje
a toho A co se mi pořád E směje, třeba D v kopec kamení.
E
A tak sem studoval knihy kouzel, pil krev upírům a pak spal dlouze,
a duši zaprodal té touze, poznat z čeho pramení.
Z cizích osudů nitky splétal, uměl proměnit týdny v léta,
byl sem neviditelný a létal a četl z tajných znamení.
A , E , A , E , A , E , D
A ona řekla jen svět je krásný plný hvězd a vesměs šťastných
mám ráda, když se zasníš si jak napadaný sníh.
Ach Bože můj, zle je, zle je, a to je konec čaroděje,
kdybych aspoň věděl kde je, kudy zvoní její smích.
E , G , - E
A , E , A , E , A Chci být E s ní, ona D umí stvořit svět
A , E , A , E ode A jít E a už D nevrátit se zpět.
Vlasta Redl
