Wabi Daněk

1. T ^G ak se mi vč ^Ami7 era zdálo, n ^Hmi7 ějak o půl tř ^Ami7 etí,
ž ^G e jsem zas m ^Ami7 alej kluk, že m ^Hmi7 y všichni jsme d ^C ěti,
k ^Hmi aždej má lopatku, k ^C yblíček nebo m ^G isku
^Cmaj7 a svět je v ^G eliká, ^Cmaj7 a svět je v ^G eliká,
^Cmaj7 a svět je v ^G eliká a ^Ami oblá h ^Emi ora p ^F ísku ^G . ^{Ami7 Hmi7 Ami7}
2. Hezky si spolu hrajem - bezejmenní, nazí,
ten staví hrady z písku, ten mu je zas kazí,
ten dělá záhonky a kytky do nich sází,
no a toho to nebaví, toho to nebaví,
toho nic nebaví, tak aspoň pískem hází.
3. Ten staví pyramidy, ten se hrabe v jámě,
ten čurá na toho a tenhle čurá na mě,
ten sedí na zadku, tak jako houska v krámě,
pozorně naslouchá, pozorně naslouchá,
pozorně naslouchá a všechno bonzne mámě.
4. Ten brázdí oceány na pískové lodi,
ten se mu v koutě řehtá, já vím, jak to chodí,
vždyť nevíš, odkdy dokdy a kolik ti to hodí,
tak proč se vlastně štveš, tak proč se vlastně štveš,
tak proč se vlastně štvát, vždyť námaha nám škodí.
5. Tihle se spolu perou, trhají si trička,
nejhezčí na světě je moje bábovička,
jedni se přidaj’ k tomu a ti druzí, ti zase k tomu,
chvilku se perou pak, chvilku se perou pak,
chvilku se perou, pak je tma a musí domů.
*: P ^Emi7 očkejte, h ^G adráři, vš ^Emi7 ak uvidíte př ^G íště,
př ^Cmaj7 íště už n ^G ebylo, ^Cmaj7 vl ^G astně v ^Cmaj7 ůbec nic n ^G ebylo,
déšť s ^Fmaj7 ebral pískoviště ^Cmaj7 ...