Wabi Daněk

Vánoční noc

Slepuje očko do očka, řetězy z papíru,
není to jen tak z plezíru a v domě voní vánočka.
Co kdyby třeba zrovna teď, pohyby prstů stále stejný,
už ví, že je to beznadějný, už to ví, že se nedočká.

®: Řetězy papírový změní se na okovy
nikdo jí neodpoví, nikdo se nezeptá.
Za šperky safírový nekoupí to, co není,
je jako ve vězení, vánoční noc, vánoční noc.

Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří.
Běží, jak voda v potoce, je to jen pošťák z telegramem
zarámovaný dveřním rámem, přeje veselé vánoce.

Řetězy papírový změní se na okovy......

Nemusím ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
tak zavře dveře všechno zhasne, ke stolu nese bílý list.
Nůžkama kroužek po kroužku odstřihuje z něj mechnicky,
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek ke kroužku.

Řetězy papírový změní se na okovy......