Wabi Ryvola

Hubenej claim jak stoletej kůň
šílenej hrobník sám sebe pohřbívá
kamenej jíl a zrzavá tůň
žlutavej mech a zlata ani gram

Valounů pár co na pánví mám
v saloonu večer kořalkou zavoní
třpitivý víle svůj život dám
než nugety vo pánev zazvoní

Smůlu na mně každej digger vidí
voslepil mě hlad a zlatej prach
ze samoty blech a divnejch lidí
dostávám čím dál tím větší strach

Zapomínám na svou starou zem
ve vzpomínkách se k jihu obracím
dobrodruhům prodám svůj claim
a blechy cestou domů poztrácím