G Já bych D v dětství býval G rád
dával C sklu svůj tvar a G řád.
Dál se G7 ze mne v létech C mládí,
G též pan D7 abbé prý měl G stát.
Sám teď nevím, čím bych byl,
mít tak jinej směr a cíl.
Já si vsadil na pár tónů,
pár, těch, místo abych moudře žil.
Nejsem Ami sklář ani pán s C6 límcem D bílým,
jen ten Ami chór z dětských C6 snů zní mi D dál,
než se Ami v stáří jak strom léty D schýlím,
budu C žít Hmi6 abych G zpíval a D hrál.
Prý bych měl spíš příklad dát,
k límci titul mít a řád.
Já si vsadil na pár tónů,
pár, těch, co vám skouším hrát.
Nejsem sklář ani pán s límcem bílým,
jen ten chór z dětských snů zní mi dál,
než se v stáří jak strom léty schýlím,
budu žít abych zpíval a hrál.
Léta plynou, já to vím,
znám, co musím, mám a smín.
Já si vsadil na pár tónů,
tónů, které jsou mi vším.
Waldemar Matuška
