Waldemar Matuška

^A Jezebel!
Kde ^A vzal se v tobě ten ^Emi7 žár, kdo ^A dal tvým bokům ^Emi7 tvar ?
Ďábel ^A sám ^B stvořil tě ^A z požárů.

V tvých očích jsou roje včel, ó, Jezebel,
ďábel sám, chopil tě do spárů.

^A7 Kdo ^D ve tvých ňadrech ^Ami7 dlí ^D pomstou pose ^Ami7 dlý,
kdo ^D7 v tvé kráse ^C7 skrývá se ?
^B7 Ďá-a-á-ábel ^A sám, ^B Jeze ^A bel, ^B já tě ^A znám !

^A Vtělil se v duši ^Emi7 tvou jak ^A hrůza před bit ^Emi7 vou
ďábel ^A sám, ^B strůjce všech ^A nesvárů.

^A Pán všech pekel ^B jednou za sto ^A let se ^B na svět rozvzte ^A klí,
a proto ^B anděl vzlét, a proto ^Gmi6 anděl vzlét z předpe ^A klí.

Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář,
však co mu nelze vzít, ach, co mu nelze vzít, tvou tvář.

^A Je ^B7 ze- ^C7 bé- ^B7 e-e-e- ^A el !

V tvých ^D loktech je můj ^Ami7 ráj
a o mou duši hraj, ať v tvé kráse
skrývá se ďá-a-á-á-bel sám,
Jezebel, já tě znám !

Ikdyž už jasně vím, že lidstvu kouzlem tvým
ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh !

^A Jezebel, ^A Jezebel, ^A Jezebé- ^Emi7 é-e- ^A el !