Záviš

^Dmi Popraskaná ^Gmi zeď ^C a na té zdi ^F šeď
^B a v té šedi ^A7 visí chrchl ^Dmi černý. ^A7
Dmi Pomaličku ^Gmi schne, ^C aniž se ^F pohne,
^B je to gigant ^A7 víc než nadprůměr ^Dmi ný. ^A7

Kterýpak fiškus, na zeď chrchla flus?
Musel vlastnit prohulený plíce.
To je hozený, plíce uzený,
musel autor chrchla mít velice.

^F Ten chrchl má tvar takřka barokní, ^Di jak visí majestátně
A tudíž ^F nazvratným je důkazem, jak ^Dmi na světě je krásně
Ten chrchl ^Gmi impozantním ^C zjevem svým, ^F hned návštěvníky ^{Dmiláká Dříve než Gmi} zaschne rychle ^C fotí jej, jak ^F exotického ^A7 ptáka

Lidé u stěny, oči přivřeny,
umělecky chrchla pozorují.
A dva chlapíci, mladí medici,
dokonce u něho meditují.

Každý by se hned, pro větší rozhled,
seznámil s autorem toho díla.
Autor neznámý, hlavně pro dámy,
působí jako magická síla.

Ten chrchl má tvar takřka barokní, jak visí majestátně
A tudíž nazvratným je důkazem, jak na světě je krásně
Ten chrchl impozantním zjevem svým, hned návštěvníky láká
Dříve než zaschne rychle fotí jej, jak exotického ptáka

Za tři hodiny a dvě vteřiny,
chrchl se smrsknul jak stará bába.
V ostrém sluníčku, jeho pomníčku,
působí jak zdechlá, vyschlá žába.
}