Záviš

^A Přišel žebrák na nádraží, ^E unaveně kou ^A kal,
jak do sebe život bídu, v jednom kuse soukal.
^D Přišel žebrák ^A na nádraží, ^D na obvyklou ^A štaci,
^D mašinky se ^A usmívaly, ^E byly na jiné ^D koleji, měly svou ^A práci.

^D Hulá ^A hop, ^D hulá ^A hop, ^E mašinky uhání ^D s větrem o zá ^A vod.
Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem vo závod.

Žebral žebrák na nádraží, žebral, žebral, žebral,
iluze mu tenhle život, dávno všecky sebral.
Žebral žebrák na nádraží, se svým šedým stínem,
s větrem v roztrhaných kapsách, s touhou trochu se vopít laciným vínem.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem o závod.
Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem o závod.

Chrápal žebrák na nádraží, chrápal, chrápal, chrápal,
černej blbec se na něho, nemotorně sápal.
Chrápal žebrák na nádraží, na lavici dřevěný,
zdálo se mu vo mašinkách, znaven z té dlouhé denní žebrácké směny.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem o závod.
Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem o závod.
Mašinky uhání s větrem o závod.