Zdeněk Svěrák

Moje štětka na holení pelichá
a šediví můj vous,
naděje, že se to změní, je lichá,
lámu, co jsem kdysi skous.

Dědečku neskuhrej
radši nám desku hrej
s orchestrem Karla Vlacha,
na kterou dáváš bacha.
Mezi námi vnoučaty,
dědečku náš zlatý,
zapomeneš na stáří,
očička ti zazáří.

Beru spoustu prášků a též injekcí,
vrže mi každý kloub,
když mám spát, tak nespím, a spím, když nechci,
koukám, že jsem taky zhloup.

Dědečku neskuhrej
radši nám desku hrej
s orchestrem Karla Vlacha,
na kterou dáváš bacha.
Mezi námi vnoučaty,
dědečku náš zlatý,
zapomeneš na stáří,
očička ti zazáří.

Jo.
Když mám spát, tak nespím, a spím, když nechci,
koukám, že jsem taky zhloup.

Dědečku neskuhrej
radši nám desku hrej
s orchestrem Karla Vlacha,
na kterou dáváš bacha.
Mezi vámi vnoučaty,
dědeček já zlatý,
zapomenu na stáří,
očička mi zazáří.
Zapomenu na stáří,
očička mi zazáří.