Zdeněk Svěrák

Když namočím si ořech do medu,
velký věci náhle dovedu,
vjede do mě strašná síla,
přepral bych i krokodýla,
když namočím ořech do medu.

Měl jsem tuhle karambol jak hrom,
před chladič mi padnul statnej strom,
Madla řekla: nedojedem,
já sněd jeden vlašák s medem,
jako pírko odhodil jsem strom.

Jó, ořech ze skořápky,
zlatej med z úlu,
rázem patřím mezi chlápky,
co neznaj smůlu.

Mám výdrž po ořechu,
mám píli včelí,
přeložím vám celou střechu,
kdybyste chtěli.

Já Madlu svou jsem neobloudil hned,
těch ořechů a medu, co jsem sněd,
teprv dneska Madla to ví,
že jsem pravý ořechový,
a je na mě sladká jako med.

Když do bytu nám vlítli gauneři,
zrovna jsem si medil u dveří,
jednomu jsem vlepil ránu,
druhej dostal do šimpánu,
kampak na mě, milí gauneři.

Jó, ořech ze skořápky,
zlatej med z úlu,
rázem patřím mezi chlápky,
co neznaj smůlu.
Mám výdrž po ořechu,
mám píli včelí,
přeložím vám celou střechu,
kdybyste chtěli.
Ovšem jen kdybyste chtěli.