Zdeněk Svěrák

Ptám se tě, moje milá, co ti brání,
abys mi uštědřila pousmání.
Pousmání znenadání
v mém srdci způsobuje ledů tání.
Pousmání znenadání
v mém srdci způsobuje ledů tání.

Já bych ti uštědřila pousmání,
pláč mi v tom pousmání tuze brání.
Pousmání není k mání,
více mám žalu nežli radování.
Pousmání není k mání,
více mám žalu nežli radování.

Máš-li ty žalu víc než radování,
pláč jestli do očí ti slzy vhání,
splň mi přání na počkání,
dej aspoň uplakané pousmání.
Splň mi přání na počkání,
dej aspoň uplakané pousmání.

Nejsou-li slzy brzy k rozehnání,
má pánbůh pro lidičky požehnání.
Pousmání duši chrání,
nejkrásnější je mokré pousmání.
Pousmání duši chrání,
nejkrásnější je mokré pousmání.