Zdeněk Svěrák

Když začne topné období
tak lezou na mě choroby
a všechny možné splíny

Má tvář je neoholená
Taky mě zebou kolena
neboť mám řídké džíny

Ale,že mám v duši na dně
optimismu zbytky
k osudu se stavím kladně
a svádím s ním bitky.

Když padá listí z kaštanů
já dám si klobouk na stranu
a očekávám deště

Když deště kabát prolijí
netrpím melancholií
mám suché sáčko ještě

Když padá listí ze stromů
já podám ruku někomu
buď paní nebo slečně

Čas těžko někdo zastaví
tak buďme k sobě laskaví
vždyť nežijeme věčně