Znouzectnost

Stojí maják na konci sv?ta
Na hranici v??ného léta
Každý ve?er slunce tam chodí
Horkou hlavu mo?em si chladí
A jeho stopy v písku mizí ve vlnách
Za kterými každý ve?er usíná

Stojí maják na konci sv?ta
Na hranici v??ného léta
Skoro se tam nebe dotýká
Kamenná a ho?ící dýka
Zabodnutá v písku bílém jako s?l
Tomu z p?esýpacích hodin podobném

Není tam ani trest? ani zákon?
Smrt se zdá vzdálená - ?as vyrván z ko?en?
To místo m?že se stát vším co v sob? máš
Nebe - peklo - ráj

Stojí maják na konci sv?ta
Na hranici v??ného léta
Nikam dál už nevedou cesty
Je tam jenom mo?e - mo?e a hv?zdy
Stojíc na okraji máš za zády sv?t
A vše co není prosté zdá se vzdálené

Stojí maják na konci sv?ta
Na hranici v??ného léta
Samota tam jedinou je daní
Svobody bez hranic - nebo v?zení
Pro strážce majáku žijícího tam
Se srdcem podobným mo?ským hlubinám

Každý den p?ed setm?ním ohe? zapálí
Znamení o?ím které hledí do dáli
Znamení lodivod?m
Kudy lod? svoje nocí mají vést

Stojí maják na konci sv?ta
Na hranici v??ného léta
Námo?ník?m na cestu svítí
A na b?ehu v houpací síti
Divný patron leží - poku?uje sám
A nad hlavou má z kroužku dýmu
Svatozá?