Znouzectnost

Otevři oči a podívej se ven je tam
děsivě krásnej prosluněnej den

Černou kroniku slunce úsměv pozlatí
zas někoho na�li dole v řece pod tratí
tak si obuj kecky a bě� ochutnat den

Slunce hodí dolů pramen zlatejch vlasů
a ty v�echno mění v nebývalou krásu
lidi čumí do země v dlouhý frontě na �těstí
a sta�ený rolety nic dobrýho nevěstí
fantazie le�í s kudlou v zádech
klečí u ní klaun, hořký úsměv na rtech
v�ichni stojej dál a vůbec nic se neděje
v�ak co by taky mělo - je jen slunečnej den...

Otevři oči...

Pod zemí i nad ní honí se krysy
zase se sem vrací starý dobrý časy
vlezlá melodie, která se dřív zpívala
jenom nostalgie u� nejí to co bývala
modré nebe obláčky z kremace �piní
rozrůstá se stádo vypasenejch sviní
je to tak ňák normální a vůbec nic se neděje
v�ak co by taky mělo - je jen slunečnej den...