Znouzectnost

Přátelé tenhle příběh se skutečně stal
A není to �ádnej nesmysl
Já sám jsem byl u toho
Prostřednictvím kní�ky
Tenkrát v tom roce nula a něco
Kdy� vítr trk a voda foukala
Jó blízko plzeňskýho dohledu
Stál hrad a sova houkala

Radyní ten hrad dávno zove se
A sám Radou� byl hradním pánem
Měl oslí u�i, na krku amulet
A stra�ně se bál bouřky

Radou�i můj ozvi se
Radou�i můj vra� knihu kouzel
Radou�i můj ozvi se

Jsem z toho smutnej - moc, moc, moc smutnej

Vidím přátelé, �e se smějete
Myslíte - ten si dělá �oufky
Tenhle příběh se skutečně stal
A kdyby ne, tak bych to nemoh zpívat
On nebyl vůbec �ádnej krasavec
To dá rozum, měl oslí u�i
Se kterýma se kdysi narodil
A který do smrti nosil

Zato měl knihu temných pravidel a čar
Tu vyfouk jednou pocestnýmu
Tím pádem armádu trpaslíků
A ti mu splnili ka�dé přání

Vidím, �e mně to v�ichni věříte
A to je velmi velmi dobře
Proto�e tahle poslední sloka bude stra�livá
Amulet dr�el ho při �ivotě
Co� ke svý �kodě ov�em nevěděl
Situaci stě�ovalo i to
�e byl děsně roztr�itej
Jednou za bouře blesky práskaly
Ten trouba zalez do sklepení
A jak si to ve spěchu �trádoval
Řetízek přetrh blesk ho dostal
a na místě zařval

A to je konec týhle smutný pověsti
Ze který plyne jasný ponaučení
�e kdy� se sejde hnus a samota
Je to k nevydr�ení ou yes