Znouzectnost

^G Stojí ^C paní lehká jako ^G věchýtek ^C
G holubí ^C peří ve vytahaným ^G svetru ^C
{ ^{G G} rukama ^C mává jako malej ^G andílek ^C
G v horkých ^C dlaních jarního ^G větru ^C
G A banda ^C dětí ^A s paní uči ^D telkou
^G odkojený ^C hamburgrama, ^A každodenní ^D telkou
^G dívají se ^C na to – ^A oči doko ^D řán
^G „Tohleto je ^C život!“ – ^A křičí na ní ^D pán

Ref.
^G Tohle ne ^C ní realita ^A virtuál ^D ního původu
^G tohle ne ^C ní realita ^A virtuální ^D
G to je skuteč ^C né ^A , ^D
G skuteč ^D né ^A , ^D

Na náměstí v Plzni zavřeli nám věž
napsali to v novinách a nebyla to lež
a teď další na řadě budou naše dráhy
vlaky, mosty, koleje lákaj sebevrahy taky – jéjéjéjé
„Jaký je to pocit, když nezůstane nic?“
zeptal se pán dětí a ty neví, co říct
Nebavte se na ulici s neznámými pány
na to, co je život, musíte přijít sami

Ref.

Uletěla paní lehká jako věchýtek
holubí peří ve vytahaným svetru
uletěla paní jako malej andílek
v horkých dlaních jarního větru
Zábradlí věže – vysoko vysoko
kamenná dlažba – hluboko hluboko
nejasný horizont – daleko daleko
tohleto je život – tohle není naoko

Ref.