Zpraku!

Snad se v tebe neproměnim,
možná, že už tebou jsem.
Už když jsem se narodil
sráčem s ocasem.

Podobiznu si udělám,
v držce nechám svou stopu.
Nejdřív si jí pozvu dál - pak ze dveří vykopu.
Snad se v tebe neproměnim,
možná, že už tebou jsem!

Děkuji bylo to krásné
děkuji a tím to hasne
děkuji a za svý dítě bojim se sebe.

Zaprdim si celej barák
otrávim tim všechny kolem
drž hubu a zavři zobák
budu dokonalym volem.

Děkuji...