Zuzana Navarová

Jako beránky nad mou hlavou
jako červánky nad Jihlavou
jako poklad, co nad něj není
ona je krásná až k zešílení

Jako beránky nad mou hlavou
nikdy do moře nedoplavou
jako touha, co duše plení
ona je sladká až k zešílení

Ona v tváři tak bledá
to já vím, to se nedá
jaké čeká nás rozuzlení
tak tu bez lásky chřadne
jistě zázemí žádné
třeba sladká je k zešílení

Plujou beránky Vysočinou
nikde nebeknou, nespočinou
a jako slavíků srdcí chvění
ona je sladká až k zešílení

Jdou, jdou
bacha, už tam zase jdou
jdou, jdou
už ti klikou lomcujou

Moji beránci rozdychtění
v ouškách krev se jim chtěním pění
a tak natáhni gatě
ona dál v paži má tě
a je sladká až k zešílení