Michal Tučný

ZaAse je ráno, jsem jenom v klobouku
a po dně vany leze pár pavouků
do ďoury světlíku, přes páru v rendlíku
zpívám pak písničku pro svoji kočičku.

Za chvíli zvoní sousedka u dveří,
má s sebou smeták, šíleně láteří,
abych už pokoj dal, abych prej nevřískal
po ránu z plných plic, já na to musím říct:

®:
Sousedko, já vím, že míváš se mnou kříž,
něco ti teď ale povím, nakloň se blíž, víš,
starýho psa novým kouskům, starýho psa novým kouskům
starýho psa novým kouskům nenaučíš.

Na pult pár mincí vysypu ze dlaně,
koupím si housky v zapadlý pekárně,
v pekárně vonící na celou ulici,
s drobečky ve tvářích jdu potom k lékaři.

Lékař mi dává stetoskop na plíce
a pak mi radí v učeným jazyce,
abych prej trénoval, abych se jídla vzdal
alespoň na měsíc, já na to musím říct:

®:
Doktore, já vím ...

Vidím jak mouchy vandrujou po stěnách,
přemejšlím přitom o vlastních potulkách,
na zádech kytaru, pojedu do Varů
a nebo do Řevnic, ty znám i z pohlednic.

Přijde má láska, na tvář mi pusu dá,
kouká jak balím a pak mi povídá,
abych se usadil, ne věčně živořil
v zajetí plískanic, já na to musím říct:

®:
Děvče mý, já vím ...