Plus-44

Na konci dlouhého ošlivého roku se mé tělo vzbouzí,
roku, který zlo ve mne plodí
Slyším tvůj hlas skrze strach promlouvající,
když světla pohasínají

Cítím tě pořád za sebou,
tvoji neutuchající vinu a noční můru
Nikdo z nás to nepřežije
Protože mně je jasný vše

Tak jo

Potřebuji, abys do toho trochu šlápla, má milá
S každou vteřinou tvůj život vyprchává
Tvý poslední slovo a nohy toulavý
A najednou to všechno mizí

Bez milosti a bez významu budeme poraženi,
svoji tvář otočím nebesům vstříc,
toužebně očekávám nějaké nebeské znamení,
ale oni mě tu zapomněli

Prostě přestaň mluvit, já to chápu
Tvé ticho slyším jasně a hlasitě
Jen stěží to je myšlenka, vím, ale ono nás to prohlídne
Já tě chci osvobodit, tak nechť se tak stane
Ať se to stane, bát se nemusíš
Prostě přestaň mluvit, já to chápu

Sex, sračky a světélkující záře
Prázdný místo na kulce nenávisti
Jsme v tlamě krokodýla
Hlaveň pušky nám míří do tváře

A někdy se cítím jako loď ke dnu klesající,
jako nástroj k temným účelům
Jsem ve chřtánu mladých a bezmocných,
ti nemají co říct

Prostě přestaň mluvit, já to chápu
Tvé ticho slyším jasně a hlasitě
Jen stěží to je myšlenka, vím, ale ono nás to prohlídne
Já tě chci osvobodit, tak nechť se tak stane
Ať se to stane, bát se nemusíš
Prostě přestaň mluvit, já to chápu