Šárka Vaňková

Bloudím si v půlnočních vesmírech
tížej mě víčka a tajím dech
k tvým planetám letím na svých
perutích

Stříbrnej klam smysly napájí
ten svit oči zmát
ruce tápají a s tvými se vzápětí
potkají v oblacích

Když pálím mosty, zpátky se
nedívám
světelná prach těla pokrývá
a žíznivý vzdech na rtech ulpívá
a pálí

Tvý dlaně jsou květy bez jména
tvá tajemství jimi provoněná
jsem tou půlnoční hrou sladce
unavená

Tentam je strach a já se ve vlnách
tvým měsíčním mořím hodlám
vzdát
Ať přijde to co má
ta žízeň byla zlá
rej v planetách právě začíná