Agogh

Z boje se vracím,
poražen svìtem,
na duši stíny,
jsem trochu jiný.
To, co jsem hledal,
to už mi vzali,
buï žít dál v bolesti
nebo spát navìky.

Sen se mi vèera zdál,
mrtvej jsem byl, to je jasné,
s Nejvyšším kostky jsem hrál,
bylo to krásné…

Z postele vstávám,
Luna mi svítí,
snažím se rozplést
klubko svých nití.
Složité uzly
na niti života,
s posledním uzlem
za krk teï visím.

Sen se mi vèera zdál