Kdyš se pšenka zelenala

1. Kdyš se pšenka zelenala z jara na vršíčku,
má milá tam vodívala beránky k lesíčku.
[:Pod javorem sedávala u nízkeho křoví,
kukačky tam slýchávala v tom tmavém údolí.:]
2. Kdyš se pšenka vymetala, dozrávali klasy,
má milá pláče, naříká, rve si z hlavy vlasy.
[:Kde je múj věnec zelený, kde je má čistota,
odnesli ji černé mraky daleko do světa.:]
3. Má milá se rozmyslela, že do Prahy půjde,
věnec panenské čistoty v Praze hledat bude.
[:V Praze je všechno k dostání, jen jedna věc není,
věnec panenské čistoty k nalezení není.:]
alebo
1. Keď sa pšenka zeleňala, z jara na kopečku,
lúčil sa Janík z Aničkou v zelenom hajičku.
[:Sadli si pod strom zelený, do zelenej trávy,
kukačka im zakukala, že nebudú svoji.:]
2. Keď sa pšenka zeleňala, vypustila klasy,
nejedna švárna dievčina, rozčesala vlasy.
[:Kde je môj vienok zelený, panenská čistota,
dala som ho šuhajovi, odišiel do sveta.:]
3. A ja som si umienila, že do sveta pôjdem,
vienok panenskej čistoty, vyhľadavať budem.
[:Všetko na svete nájdete, len jedná vec není,
vienok panenskej čistoty, k zakúpeniu není.:]