Co takhle přestat brát antibiotika.
Co takhle přestat jíst, když jsem již plná.
Co tyhle zjevně kývající se mrkve.
Co takhle vždycky unikat slávě.
Díky Indie.
Díky strachu.
Díky rozčarování.
Díky pomíjivosti.
Díky důstojnosti.
Díky, díky mlčení.
A co já, která tě za všechno hned neobviňuje.
A co já užívající si pro jeden okamžik.
A co takhle, jaké by to bylo, kdybych ti konečně odpustila.
Jaké by to bylo způsobit bolest.
Díky Indie.
Díky strachu.
Díky rozčarování.
Díky pomíjivosti.
Díky důstojnosti.
Díky, díky mlčení.
Ten okamžik, kdy jsem odešla byl když.
Ten okamžik, kdy jsem měla více, než jsem mohla snést.
Ten okamžik, kdy jsem z toho seskočila.
Ten okamžik, kdy jsem se dotkla země.
Co takhle už nebýt nikdy masochistický.
Co takhle si konečně zapamatovat to, že jsi božský.
Co takhle, když jsi neostýchavě hleděl.
Co takhle přestat srovnávat smrt se zastavením.
Díky Indie.
Díky prozřetelnosti.
Díky rozčarování.
Díky prázdnotě.
Díky průzračnosti.
Díky, díky mlčení.
Co takhle přestat jíst, když jsem již plná.
Co tyhle zjevně kývající se mrkve.
Co takhle vždycky unikat slávě.
Díky Indie.
Díky strachu.
Díky rozčarování.
Díky pomíjivosti.
Díky důstojnosti.
Díky, díky mlčení.
A co já, která tě za všechno hned neobviňuje.
A co já užívající si pro jeden okamžik.
A co takhle, jaké by to bylo, kdybych ti konečně odpustila.
Jaké by to bylo způsobit bolest.
Díky Indie.
Díky strachu.
Díky rozčarování.
Díky pomíjivosti.
Díky důstojnosti.
Díky, díky mlčení.
Ten okamžik, kdy jsem odešla byl když.
Ten okamžik, kdy jsem měla více, než jsem mohla snést.
Ten okamžik, kdy jsem z toho seskočila.
Ten okamžik, kdy jsem se dotkla země.
Co takhle už nebýt nikdy masochistický.
Co takhle si konečně zapamatovat to, že jsi božský.
Co takhle, když jsi neostýchavě hleděl.
Co takhle přestat srovnávat smrt se zastavením.
Díky Indie.
Díky prozřetelnosti.
Díky rozčarování.
Díky prázdnotě.
Díky průzračnosti.
Díky, díky mlčení.