Aleš Brichta

Svoboda je jen slovo
možná symbol jaký chceme být
může být křídly ptáků
a větrem v perutích
Svoboda je jen slovo
možná všechno o čem chceme snít
může být hřívou koní
bílých jako sníh

Z dějin se odvrací
jména, který máme ctít
v hrobech se obrací
proč za pravdu šli se bít
jed s krví zápolí
ze žil předků měl bys pít
někdy to zabolí
vidět zem, kde musíš žít

Svoboda pláče, zbitá je v blátě
a rudej přísvit se zpátky zdá
na každým z nás je, co může stát se
jak bránit jí má
Bída je těm, kterým lháři vládnou
pendreky kážou, co smí se hrát
a zbabělí hlavy svý hned stáhnou
jen ctí majestát

Svoboda je jen slovo
možná symbol jaký chceme být
usíná odevzdaná
a je na nás, kam jít
Svoboda je jen slovo
možná všechno o čem chceme snít
bázlivá, poplivaná
chcem jí takovou mít?

Z dějin se odvrací …

Svoboda pláče, zbitá je v blátě …
… jen zbabělí hlavy svý hned stáhnou
tak proč chceš se bát?