Aneta Langerová

Jenom mi povídej
co cejtíš, jak se máš
i když nic neříkáš
tak mi stejně povídáš

Do svůdnejch pohledů
tak do těch nejedu
nelžu a nekradu
jsem pozadu

Jen si pozor dávám
co ještě rozdejchám

Před sebou prázdnej tác
na něm tvejch sedumnáct
Jak tenhle hlavolam
tak asi poskládám

Před sebou prázdnej tác
na něm tvejch sedumnáct
V tý prázdný kantýně
Začínáš tak nevinně

Život je prázdnej tác

Tvý přání za chvíli
zmizí, třeba nebyly
Kdy se černý myšlenky
v bílý promění

Když se obraz rozpouští
jako led na poušti
Pískovou mandalu
vítr rozfouká

Jen se občas ptávám,
jsem tohle ještě já?

Přede mnou prázdnej tác
na něm mejch sedumnáct
Jak tenhle hlavolam
tak asi poskládám

Přede mnou prázdnej tác
na něm mejch sedumnáct
V tý prázdný kantýně
začínám tak nevinně

Život je prázdnej tác

Jestli to rozdejchám
a jestli vůbec mám
na to se ptám

Život je prázdnej tác

Jak prach mi usedáš
na usedavej pláč
Dík, že mě nezvedáš
neříkáš: „Není zač“

Pískovou mandalu
sfoukne vítr pomalu
Jak mniši v Tibetu
já to všechno zametu

Život je jen prázdnej tác
Život je jen prázdnej tác
Život je jen prázdnej tác
…