Aneta Langerová

Dneska je nebe mrakama dlážděný
měsíc jak úchyl na mě kouká
a mě je ze sebe samí k zbláznění
měsíc jo a ty ne, tak naco čekám
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá

Jsem jak zadupaná růže
jako mládě stáhlý z kůže
jsem jak otevřená rána
jako pokosená tráva
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá

Jak já se lásko na tebe těšila
řek jsi mi padej, padej a já jak ryba
němá a prašivá tady čekám
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá

Jsem jak zadupaná růže
jako mládě stáhlý z kůže
jsem jak otevřená rána
jako pokosená tráva
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá

Jsem jak zadupaná růže
jako mládě stáhlý z kůže
jsem jak otevřená rána
jako pokosená tráva
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá
no co mi zbejvá, no co mi zbejvá