Arakain

Adrian

Umaštěný vlasy mu řídnou
špinavější sotva být může
starej křivák páře svědectví
ze švů pohaslý slávy

V bufetech nádražních dneska hledá
dávnej čas kdy říkával si Adrian
chytá dech ptáš se proč žádná věda
tráva chlast v tom jedu říkal tvrďák Adrian

Zbyl tady poslední z řady
Vrak doby pomník obžaloby

Zrezavělý lebky ti kývnou
žalostný jsou na pásku z kůže
druhou stranou tváře sobectví
svojí rockový mámy

Skvělý dny s partou jít to se žilo
zápěstí zdobil náramek z pyramid
podivný dědictví co z něj zbylo
pro štěstí prsten z hadů
kterej nejde roztavit

Zbyl tady...