C Právě svítá Ami a mně zase schází kus noci Dmi zlé,
jen Dmi kousek spánku, obraz G té, díky níž jsou dny tak C mdlé,
svět nás vítá, vše kolem se stává trápením,
vím, slunce můj sen vyhání, po sté ptám se: co s tím?
Do svých dlaní chci jedinou navěky vzít,
leč osud víru nevnímá, mé srdce touží ctít,
pláče duše má oceán horkých slzí,
{( * )}proč Dmi žádnej nevi G dí, jak mne to mrzí?
R: C Dál se skrývá G a ničí krásu všedních F dnů,
můj s F pánek zakle Ami tej nechá G vá,
dál se skrývá, vpletená láskou do mých snů,
však nedostižnou zůstává.
3. Zdá se zvláštní, když slzavých nocí je víc a víc,
cit vyštvat z mysli nejde tím, že chceš zapomenout,
čas vrásky zanechá a lidé budou jako dřív,
{( * )}sám Bůh prý ví, jak dál, nic se nedá vrátit.
®: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ...
(D dur)
®: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ...
Argema
